Víra v lásku
22. 4. 2011
V malinké prasklině uprostřed skal,
kde zpívají ptáci, jež píseň posílají v dál.
Stál malý chlapec, v rukou měl kytici,
kolem něj hudba do uší zvonící
line se dál.
I čekal tam chlapec, v té malé prasklině,
čekal tam zoufale, slzy měl na klíně.
Divil se času, kdy nehybně stál.
Ve chvíli slza stékajíc dál
upadá v klíně.
Najedou, zvedl se vítr tak prudký,
že chlapci vylétly ty květiny z ruky.
On tam jen stál a pohledy zoufalé
proklínajíc vítr, jak moc je troufalé
vzít květiny z ruky.
Vítr se obrátil v chlapečkův směr,
zafoukal do ucha: to není fér.
Chtěl mu jen pomoc z věčného čekání,
nemohl poslouchat nářek a sténaní.
To není fér.
Komentáře
Přehled komentářů
:-)
moc rád tě čtu
(Petr, 26. 4. 2011 16:55)..krásný popis čekání na lásku....a jeli to dáno..tak přijde..a ty jsi to vystihla moc hezky,jen někdy je třeba udělat malý krůček naproti...
Re: moc rád tě čtu
(Autorka, 26. 4. 2011 19:32)Tahle se mi taky líbí :-) taková vyzařující energií :-)
Podpis
(., 27. 4. 2011 2:57)