Zbývá mi jen snít
29. 9. 2006
Když někoho nemůžu mít,
a můžu o něm pouze snít.
Tak mi nezbývá nic jiného než chtít,
a svojí cestou navěky jít.
Svět se zdá potom jiný hned,
jednou je krásný, sladký jako med,
ale těhle chvil je opravdu však málo,
to bych chtěla moc - to se mi jenom zdálo.
Jak člověk bez vzduchu a ryba bez vody,
jsem jako bez duše, chci nalézt pohody.
Jak tělo bez duše a duše bez těla,
takhle jsem to opět já prostě nechtěla!
Vše není podle toho, jak člověk si umane,
ale osud určil vše, a tak to prostě zůstane.
Někdy těžké, pak zas dobré, je to dané tak,
že člověk není abnormálně volný jako pták.
a můžu o něm pouze snít.
Tak mi nezbývá nic jiného než chtít,
a svojí cestou navěky jít.
Svět se zdá potom jiný hned,
jednou je krásný, sladký jako med,
ale těhle chvil je opravdu však málo,
to bych chtěla moc - to se mi jenom zdálo.
Jak člověk bez vzduchu a ryba bez vody,
jsem jako bez duše, chci nalézt pohody.
Jak tělo bez duše a duše bez těla,
takhle jsem to opět já prostě nechtěla!
Vše není podle toho, jak člověk si umane,
ale osud určil vše, a tak to prostě zůstane.
Někdy těžké, pak zas dobré, je to dané tak,
že člověk není abnormálně volný jako pták.
najmann
(wosk.unas.cz, 21. 4. 2007 10:32)